Skočit z letadla ze čtyřkilometrové výšky, říznout vzduch volným pádem a řítit se ďábelskou rychlostí napříč tvrdé pevnině? Pro slabší povahy bude nejspíš limitem létání ve větrném tunelu, případně skákání s lanem zavěšeným za kotníky.

Adrenalinový nadšenci však na tandemový seskok padákem nedají dopustit a první seskok je téměř jako droga, vyžadující hned další opakování. Prvotní obavy, které tento zážitek budící strach minimálně v představách navozuje, jsou překonány s prvním krokem do nepoznaného. Pro mnohé je tato vzpomínka jednou z nejsilnějších v životě.

Tandemový seskok padákem je jedním z odvětví parašutismu, při kterém je pasažér pevně připoután k řádně proškolenému a licencovanému instruktorovi. Instruktor rovněž koordinuje průběh letu od výskoku z letadla, až po bezpečný dopad na zem a současně zodpovídá za řízení padáku.

Volný pád trvá zhruba čtyřicet vteřin až jednu minutu, v rychlosti dvě stě kilometrů v hodině ze čtyřkilometrové výšky a poté následuje přibližně deset minut letu s padákem a závěrečné dosednutí zpět na pevnou půdu.

Tandemový seskok je navíc dostupný pro širokou věkovou skupinu. Zajímavostí například je, že mezi nejstarší parašutisty na světě patří například český skaut, člen třetího odboje a bývalý politický vězeň Eduard Marek, který skočil ve věku 102 let. Mezi dalšími to jsou například stejně starý Brit Bryson William Verdun Hayes a Australanka Irene O’Shea z Athelstone.

Jaká je historie této letecké disciplíny? První zmínky pochází z dob středověku. První návrh padáku vytvořil Leonardo da Vinci v letech 1480 až 1483, pozdější, vylepšený návrh však pochází z rukou chorvatského vynálezce Fausta Vrančiče. Příznivce pověstí zaujme Faustův seskok ze zvonice St. Marko v Benátkách.

První skutečně doložený a popsaný seskok patří Louisi-Sebastienovi Lenormandovi, který první oficiální tandemový seskok přežil bez nehody. Zajímavostí je, že od něj pochází pojmenování padáku (le parachute), původem z řeckého „para“ znamenajícího proti a francouzského „chute“ neboli padat.